James Norbury: Panda a dráček

James Norbury: Panda a dráček
Foto: Pixabay

Britský malíř, ilustrátor a spisovatel James Norbury (nar. 1976) věnoval svoji působivou knihu Panda a dráček těm, kteří zabloudili. Přínosem a potěšením však bude pro každého, kdo ji otevře a nechá na sebe působit půvabné ilustrace i laskavé texty, inspirované buddhismem, naukou, jež pomohla autorovi v těžkém období nalézt smysl života.

James Norbury: Panda a dráček
Foto: se souhlasem nakladatelství Euromedia Group. a. s.

Jamese Norburyho při studiu spirituality zaujal buddhismus, v němž pro sebe našel užitečné a transformující podněty, které obohatily jeho život tím, co dosud postrádal. Když pracoval jako dobrovolník u Samaritánů, kde v poradně odpovídal na telefonické dotazy volajících o pomoc při řešení problémů, osamělosti a depresi, uvědomil si, že by lidem mohl pomoci knihou, v níž se podělí o inspirující nápady a myšlenky.

Čtenáře na celém světě podmanil příběhem, v němž poklidnou, moudrou pandu doprovází na cestě věrný a zvídavý dráček. Procházejí spolu krajinou obohaceni o vzájemné přátelství, společné prožitky, stejně jako o proměny přírody v ročních obdobích, symbolizujících postupné fáze života.

Oba nerozluční přátelé jsou osamělými poutníky v mírumilovném, prázdném světě, v němž si najdou čas i na maličkosti, které bývají často velmi důležité. Když rozvážnou pandu roztomilý dráček pobízí k rychlejšímu přechodu řeky, neboť je čeká spousta práce, odpoví mu klidně: „Řeka nikam nespěchá, ale navzdory mnoha překážkám se vždycky dostane tam, kam směřuje.“ U cesty, která se rozdvojuje, nabádá kamaráda: „S každým rozhodnutím, které na cestě uděláš, jsi buďto blíž k cíli, nebo se od něj vzdaluješ.“ Tak oba dorazí ke krásné zahradě s potokem, stromy a malým pavilonem nad ní. Žasnou nad její krásou a uvědomují si, že ji vlastně našli jen proto, že se tolikrát vydali jinou cestou. Poznávají, že i špatný směr může navzdory nutnosti zdolávat překážky navést na správnou cestu.

Dráčka ale občas přepadnou pochybnosti a obavy. „Co když se setkám s lidmi, kteří mě nebudou mít rádi, nebo se jim nebude líbit, co dělám?“ Panda ho uklidňuje: „Musíš jít vlastní cestou. Lepší ztratit je než ztratit sám sebe.“

Vzhledem líbezná, duchem láskyplná kniha byla přeložena do dvaceti šesti světových jazyků. Tisícům lidem přináší povzbuzení a něžné pohlazení po duši. Brzy se budeme moci těšit i z pokračování příběhů sympatických přátel v nové knize Cesta. „Psaní a ilustrování Cesty bylo tou nejvděčnější a nejnáročnější činností, o kterou jsem se pokusil, v neposlední řadě proto, že příběh dvou postav v některých ohledech odráží můj vlastní, se všemi jeho vrcholy a pády. Upřímně doufám, že čtenáři si vyprávění užijí, ale také v něm najdou prvky, které jsou relevantní a užitečné.“

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, euromedia.cz

Další články z této rubriky

Žít dlouhý život – ale jak?

Žít dlouhý život – ale jak?

Zajímavá otázka, kterou se zabývají čtyři odborníci z různých oborů v knize (zatím v německém jazyce) Das lange Leben leben…
Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*