Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Zásadní kolektivní dílo předních českých historiků se nesoustředí jen na dějiny církví, ale dává nám porozumět světu náboženství a tomu, jak více než tisíc let formuje území českého státu – dějiny plné paradoxů, vzrušujících momentů a pozoruhodných témat.
Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu.
Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, sakrální čas ustupuje času „průmyslovému“. Dlouhé 19. století je ovšem i příležitostí pro první vědecké reflexe náboženství, jež stojí u základů moderní religionistiky.
Dějinnou syntézu počínající 10. stoletím a končící rokem 1989 připravil zkušený tým historiků z akademických pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Pracoval ve složení: Eva Doležalová, Jiří Hanuš, Petr Husák, Pavel Kůrka, Petr Sommer a Jaroslav Šebek. Odborným editorem svazku je Jiří Mikulec.
Mimořádná hodnota této syntézy tkví především v širokém tematickém záběru a v hlubokém ponoru do jednotlivých témat. Od počátků christianizace podnes kniha sleduje, jak se vyvíjel vztah církve a státu, jak se v dějinách proměňovala sama církev, jak žila křesťanská společnost u nás, jak prožívala křesťanské pobožnosti a slavnosti a jak v různých dobách rozuměla křesťanské zvěsti. Líčí život duchovních i řeholního kléru, střetávání katolictví s protestantstvím, zabývá se vztahem křesťanství ke vzdělanosti, kultuře či umění a mapuje jeho trvalé stopy v prostředí, v němž žijeme.
„Knihu by neměli číst jen religionisté či teologové, dokonce ani pouze historici, ale každý, kdo chce porozumět dějinám českých zemí a našemu místu v nich. Bez příběhu křesťanství to totiž možné není, ať si o tom v naší údajně nejsekulárnější společnosti na Starém kontinentu myslíme cokoli,“ říká redaktor knihy Viktor Bezdíček.
Zdroj: Matěj Senft, paseka.cz, databazeknih.cz, luxor.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář