Ranní káva

Ranní káva
Foto: Pixabay

Každý z nás má své malé ranní rituály, které mu pomáhají začít den. Já, stejně jako miliony dalších, potřebuju kávu. Silnou černou horkou kávu ve svém prasklém a otlučeném hrníčku z Jeruzaléma. Teprve pak může začít den.

Ráda bych do svých ranních rituálů přidala svižnou procházku parkem, pozdrav slunci, učení se 10 anglických slovíček a rozdávání úsměvů svým bližním, ale znám své limity. Jestli ráno dělá den, mně dělá den káva. Cítíte, jak voní? A jak chutná? Teplo se rozlévá z úst po celém těle a koutky se zvedají o pár milimetrů výš. Úsměv to ještě není, ale ranní škleb je zažehnán.

Místo pohybu mám teď už od poloviny května v úžasném ránu sezení na zadku a psaní blogu. Což je trochu nepříjemné, protože pak zadek zvednu, pojedu do práce, kde budu sedět na zadku a psát.

I když se můj život může zdít monotematický, nic není vzdálenější pravdě. To ranní srovnání myšlenek a vypocení krátkého blogu je rozcvičkou pro hlavu. Úprk po bytě s překonáváním schodů, cesta k autu a kontrola na čtyřech, jestli pod ním zase nespí sousedovic kočka, adrenalin za volantem, protože psychopati dnes mají na cestách sraz, a pak další nekonečné schody vzhůru do kanceláře. To je rozcvička pro tělo. Jsem ráda, že si pak zase sednu a otevřu počítač. A uvařím si kávu.

Zdravotní aspekty pití kávy jsou popsány ve vědeckých statích velmi důkladně. Najdete v nich každý názor, který byste mohli nebo měli mít. Od naprostého zatracení kávy po její blahodárné účinky na rakovinu, Alzheimera a mozkovou aktivitu. Asi záleží na tom, jestli badatelé zkoumající účinky kávy měli zrovna kofeinový absťák či nikoliv. My, milovníci silné černé kávy, víme své. Bez kávy není radosti na světě. A záleží nejen na tom, jakou kávu pijeme, ale i z čeho ji pijeme. Proto má každý z nás někde na světě svůj hrníček, z kterého chutná nejlépe. Chutná jako doma.

Závěr dne #255 zní: Když chci s někým z vás zajít na kafe, není to jen terminus technikus. Je to vytváření ideálních podmínek pro všechny zprávy, které mne čekají. S kávou se ten život prostě snáší o mnoho lépe a radostněji. Jestli teď nevstanete a nepůjdete si jednu uvařit, můj dnešní blog nestál za nic.

Vaše Bára

Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Expedice CHIMÉRA XV.

Expedice CHIMÉRA XV.

Celý den jsme věnovali autoturistice. Byl to asi jediný způsob, jak přežít pokles venkovní teploty o dvacet a více stupňů.
Expedice Chiméra XIV.

Expedice Chiméra XIV.

Nastal kolotoč vyplňování formulářů a Jardova odbíhání do směnárny, protože se muselo platiti cash a my jsme neměli už žádné…
Expedice CHIMÉRA XIII.

Expedice CHIMÉRA XIII.

Na začátku pobytu jsme měli pocit, že doprava tady je prostě jeden velký chaos, do kterého nemáme šanci proniknout.
Expedice CHIMÉRA XII.

Expedice CHIMÉRA XII.

Pan Emil nás vyváží na typický mexický brunch. Restaurace je něco mezi cikánským ležením a českou hospodskou zahrádkou.
Expedice CHIMÉ

Expedice CHIMÉRA XI.

Ta země mi bude hrozně chybět. Je obrovská, divná, překvapivá, vlídná i nevkusná, ale nějak jsem si to tady prostě…
Expedice CHIMÉRA X.

Expedice CHIMÉRA X.

Je tu plno dosud nerozluštěných záhad, a i sami Aztékové, kteří později toto opuštěné místo objevili a osídlili, ho považovali…
Expedice CHIMÉRA IX.

Expedice CHIMÉRA IX.

Procházka městským trhem, to je pastva pro oči i všechny další smysly. Prodává se tu i banánový list o velikosti…
Expedice CHIMÉRA VIII.

Expedice CHIMÉRA VIII.

Těch po zuby ozbrojených vojáků se prý v Acapulcu bojí jen turisté, které mají chránit. Celé město má nejlepší léta…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*