Petržel vypadá nenáročně, ale realita bývá jiná. Místo krásných rovných kořenů lidé často sklízí pokroucené kořeny petržele se slabou natí. Rozhoduje pár zásadních detailů v prvních týdnech po výsevu, které však lidé nedodržují.
Petržel patří mezi nejoblíbenější kořenovou zeleninu, ale zároveň i mezi druhy, které umí zahrádkáře potrápit. Důvod je prostý: klíčí dlouho, někdy i tři až čtyři týdny, a v tom období je extrémně citlivá na vyschnutí povrchu půdy.
Stačí pár teplých dnů bez pořádné zálivky a naklíčená semena zaschnou. Odborníci proto zdůrazňují, že rekordní úrodu nedělají „hnojiva“, ale správně zvolená odrůda, vhodné stanoviště a hlavně stabilní vláha v prvních týdnech.
Při pěstování petržele si nejdříve musíte ujasnit, zda chcete především kořen, nebo nať. U kořenové petržele existují odrůdy s delším štíhlým kořenem, například tradiční Olomoucká dlouhá, a také typy s kratším, robustnějším kořenem, kterým se lépe daří i v méně hluboké půdě, například Atika či Efes. U natě máte na výběr plocholisté a kadeřavé varianty, rozdíl je hlavně v kuchyňském využití a vzhledu, ne v nárocích.
Pokud pěstujete kořenovou petržel, můžete její nať používat, ale počítejte s tím, že časté otrhávání listů se obvykle projeví menším kořenem. Naťová petržel je na produkci zelené hmoty šlechtěná lépe.
Petrželi vyhovují lehčí, dobře prokypřené půdy, ideálně hlinitopísčité až písčitohlinité, a dostatek slunce. V těžké, zhutněné nebo kamenité, půdě se kořeny deformují, větví a hůř se sklízí. Máte-li mělčí půdu, volte raději odrůdy s kratším kořenem, protože dlouhé typy budou mít větší sklon k ohýbání a nepravidelnému růstu.
Doporučený výsev petržele je nejčastěji v dubnu. Petržel potřebuje čas: pozdní výsev sice může vytvořit kořen na kuchyňské použití, ale na kvalitní skladování už často nedoroste tak, jak by měl. Pro urychlení můžete využít i předklíčené osivo.
Pro stabilnější vláhu doporučujeme výsev do širších kopečků. Úzké rychleji vysychají, snadněji se deformují při zálivce a kořeny hůře drží rovnoměrný růst.
V době klíčení je cílem udržet půdu rovnoměrně vlhkou, ne jen mít vláhu na povrchu. Každodenní drobná zálivka často nepomůže, protože voda nepronikne do hloubky. Mnohem lépe funguje vydatné zalití a zálivku opakovat podle počasí zhruba jednou za dva až tři dny.
Pokud nepoužijete výsevní pásky, čeká vás jednocení. Rozestupy se volí podle cíle: pro běžnou kořenovou petržel se nechávají obvykle 2 až 3 cm, pro robustnější typy můžete nechat i větší rozestupy mezi rostlinami.
Petržel většinou nepotřebuje intenzivní přihnojování, tedy pokud je záhon v dobré kondici. Zásadním pravidlem je, že se nevysévá do čerstvě vyhnojené půdy. Přebytek živin, zejména dusíku, může vést k praskání a horší kvalitě kořenů.
Zralost se nepozná spolehlivě jen podle natě, je potřeba občas zkontrolovat kořen vytržením některé rostliny. Pro skladování je ideální sklízet co nejpozději, jak počasí dovolí, ale vyhnout se prvním silnějším mrazům, které mohou kořeny poškodit.
Nejlépe se skladuje v chladu, tmě a při přiměřené vlhkosti. Přílišné sucho vede ke „gumovatění“ a ztrátě křehkosti, velká vlhkost zase může podpořit rašení a choroby. Osvědčené je skladování v bedýnkách s pískem nebo ponechání kořenů lehce obalených zeminou, která je chrání. Při odstraňování natě postupujte šetrně: ať už ji odlamujete nebo seřezáváte, nepoškoďte krček a srdéčko, protože i drobná rána zkracuje trvanlivost.
Nemáte-li sklep, zvažte ponechání části úrody na záhonu a postupný odběr, případně zpracování na zamražení nebo zavaření. Rekordní sklizeň totiž není jen o tom vypěstovat velké kořeny, ale také o tom, co nejvíc z nich uchovat v dobré kvalitě až do další sklizně.
Zdroj: Justýny Malásková, Landovský, F. Pěstování zeleniny v domácích zahradách.; Zelenina: pěstování, výživa a ochrana. Profipress.; Praktická zeleninová zahrada. Esence.; Deppe, C. Tao zeleninové zahrady.
Buďte první kdo přidá komentář