Točité schodiště.
Čtení ke kávě

Hurá! Schody, věže, zahrady a závrať

Bylo to v létě před téměř dvaceti lety, kdy jsme měli s manželem dovolenou ve stejném termínu, užívali jsme si krásného počasí a jezdívali jsme se koupat. Ke konci naší dovolené se obloha zatáhla a přišlo ochlazení. Ani nám to nevadilo a pro změnu jsme se rozhodli, že navštívíme nějaké pamětihodnosti, které všichni v rodině milujeme.

Tarotové karty.
Čtení ke kávě

Babiččina zkušenost s věštbou

Moji rodiče se jednu dobu přátelili s dvěma rodinami. Když se zjistilo, že všichni muži jsou narození v rozmezí jednoho měsíce, rozhodlo se, že se vždycky udělá oslava v jeden den, který obvykle připadl na poslední prázdninový víkend.

Muž si upravuje motýlka.
Čtení ke kávě

Světový den úžasných manželů

„Tak ty máš v neděli svátek,“ sdělila jsem svému muži při pohledu do kalendáře. „Co-že??!!“ ozvalo se od stolu, „víc než třicet let po svatbě, a ty nevíš, kdy mám jmeniny? To já! – no schválně, schválně, poslouchej!“ Načež na mě z patra vysypal všechna data narozenin a svátků a výročí celé rodiny, včetně letopočtů.

Rozladěná žena se drží za hlavu.
Čtení ke kávě

Zbytečné dotazy

Nevím jak koho, ale mě občas přivádějí do stavu zuřivosti. Mám na mysli takové ty otázky typu: „Co děláš?“, když stojím u dřezu a umývám nádobí, což je patrné na první pohled.

Papír s grafem, brýle a propiska.
Čtení ke kávě

Kterak jsme překazili vznik konkurence Klementina

Ano, každý máme nějaké záliby. Velkou zálibou mého otce byla soukromá statistika. S železnou pravidelností si každý den zapisoval do kalendáře hned několik údajů: jakou teplotu mu ukázal venkovní teploměr, jaké bylo počasí a kolik vajec snesly naše slepice. Pak si vypracovával statistiky a údaje zanášel do nějakých nám nesrozumitelných grafů.

Dívka sedí na hromadě knih.
Čtení ke kávě

Honba za autorem

V naší i manželově rodině jsou knihy nejoblíbenějším dárkem. Patřily vždy k nejskvělejším dárkům k narozeninám, svátkům, za dobré vysvědčení a nesměly chybět pod stromečkem žádné Vánoce.

Balení na cesty.
Čtení ke kávě

Babička jede na návštěvu

„Na dnešní večer svolávám rodinnou radu,“ pronesla babi ráno při snídani a přes naše veškerá dorážení, o čemže se to budeme „rodinně radit“, nevyrazili jsme z ní ani muk. Tvářila se jako tajemný hrad v Karpatech a nám doporučovala, abychom „dočkali času…“

Holčička nakukuje ze dveří.
Čtení ke kávě

Dveře – nedoceněný dopravní prostředek

Maminčina máma se k nám přistěhovala, když mi byly necelé dva roky. S jejím příchodem se naší rodině obrátil život vzhůru nohama. Babička byla opravdový generál a dokázala nás všechny „postavit do latě“. Nutno ovšem podotknout, že mně občas procházelo i to, co by mí bratři odnesli pořádným výpraskem.

Zabijačkové speciality.
Čtení ke kávě

Na zabíjačkové pochoutky zapomeň

„A tu černou zabíjačkovou polévku a jitrničky mám kde?“ přivítala nás naše babi a s mírně povytaženým obočím přehlédla naši zdevastovanou rodinu. Vraceli jsme se zrovna ze zabíjačky, která se konala u druhé babičky, tatínkovy mámy, v nedaleké vesnici.

Sova v letu.
Čtení ke kávě

Respekt k ptactvu

Už několikrát zde mí kolegové uváděli články o ptáčcích. A mně to najednou vrátilo v čase i prostoru na jednu z našich letních dovolených ve slovenských termálních lázních.

Čarodějnice.
Čtení ke kávě

Jak začarovat auto

Svět je plný magie a rituálů. Někteří z nás věří na anděly, jiní na duchy, další přikládají důležitost dodržování tradic, mnozí se drží pověr a najdou se i tací, kteří každé ráno listují snářem.

Lyžařka na svahu.
Čtení ke kávě

Lyže, které jezdily samy

Jsem pasivní milovník zimy a zimních sportů. Je mi v tomto období zima a moje emoce se přenášejí tak dokonale, že pokud se dívám v televizi na zimní sporty, dokáže mi být zima i v obývacím pokoji.

Přiťuknutí šampaňským.
Čtení ke kávě

Předvánoční oslavy aneb noc plná pádů

„Hlavně po příchodu nedávejte klíče do zámku, aby se ostatní dostali domů!“ dával manžel ráno instrukce a pro jistotu nám to třikrát zopakoval. Byly dva dny před Štědrým dnem a všichni tři jsme ten večer vyráželi na svoje vánoční večírky: já s kolegy z práce, manžel se svými kolegy a podřízenými z jeho práce a dcera s bývalými spolužáky ze střední školy.

Kufr a pas.
Čtení ke kávě

(Ne)Povedená emigrace

Kromě koček, psů, králíků a jednu dobu i holuba byly součástí našeho zvěřince pochopitelně i slepice. Táta je měl dost zajímavě vycvičené na zapískání, to spolehlivě přiběhly. Navíc za tátou chodily jako pejsci. Na obvyklé zavolání „na pipipi“ se tvářily nechápavě a na povel „kšááá!“ spolehlivě skákaly do náruče. Dost jsme tomu nerozuměli, ale nesnažili se to ani pochopit.

Štěně dogy.
Čtení ke kávě

Čekání na dogu

Po chvíli odmlky, kdy nás opustil náš foxteriér, babička svolala rodinnou radu, aby nám oznámila, že takhle to dál nejde. Se slzou v oku vzpomenula na chvíle švandy, které jsme si s Milu užili.

Čtení ke kávě

Teorie velkého třísku

Jako malá jsem milovala hru na četníky a zloděje. Kdybyste ji náhodou neznali, v této jednoduché a akční hře se hráči nejprve rozlosují, kdo bude zloděj a kdo četník, následně se stanoví oblast.

Čtení ke kávě

Fenka v ofsajdu

Vedle toho, že v naší domácnosti zuřila válka koček o každou píď našeho domu, vlastnila naše rodina také hezkou řádku psů. Dnes vás chci seznámit s příhodami jedné z našich fenek.