Spisovatelka Jung Chang se narodila v roce 1952 rodičům z čínské komunistické elity. Její odvážný autobiografický román Divoké labutě vzbudil ihned po vydání pozornost v celém světě, zatímco v Číně je zakázán. Na trpkém osudu své rodiny připomíná období moci Mao Ce Tunga, strádání a utrpení milionů lidí, hladomor, politické čistky, střety vedoucích frakcí i boj proti třídnímu nepříteli. Strhující román získal v roce 1992 knižní cenu NCR Book Award za literaturu faktu a roku 1993 ocenění Britská kniha roku.
Teprve když se Čína po smrti Maa začala probouzet z nucené izolace, podařilo se Jung Chang vycestovat do Británie. Po letech ji navštívila matka a vyprávěla, co jejich rodina prožívala v letech, kdy vlastí zmítaly války, vpády cizích zemí či revoluce s totalitní tyranií. Vnukla jí myšlenku napsat o tom obsáhlou autobiografii, odhalující drsnou rodinnou ságu tří generací, odehrávající se z větší části za vlády Mao Ce Tunga v letech 1943 až 1976.
Jung Chang nejprve líčí, jak její babičku, žijící v neklidném Mandžusku, nabídl pradědeček jako patnáctiletou konkubínu významnému generálu a šéfu policie, s nímž měla dceru. Po jeho smrti se provdala za doktora Sia, který jim zajistil relativně spokojený život. Nevlastní dceři dal nové jméno Te-chung (chung divoká labuť, Te ctnost) a její dceru (autorku) pojmenoval Er-chung, Druhá divoká labuť.
Otec Jung Chang byl vysokým a neúplatným komunistickým funkcionářem, striktně dodržující heslo: Na prvním místě je práce pro stranu, pak teprve rodina. Matka byla váženou funkcionářkou na významném postu. S vládou Maa je stejně jako miliony obyvatel však čekaly velmi náročné časy, které ovlivnily jejich životy. Prosazoval se kult Maovy osobnosti „Otec je blízký, matka je blízká, ale nikdo není tak blízký jako předseda Mao.“ Členové Kulturní revoluce dohlíželi na dodržování Maových příkazů, jejichž nedodržování se krutě trestalo. Neúspěch tzv. Velkého skoku a nařízení, která se v praxi neosvědčila, měla za následek bídu, hladomor, zesílené represe a neustálý strach o život.
Jung Chang dlouho věřila, že Maova vláda chce zemi pozdvihnout. Navykla si neustálé „sebekritice“ a obviňovala se ze všeho, co bylo v protikladu ke stranickým pokynům. Její rodiče byli mučeni, odsouzeni do vězení a poté k nuceným pracím. Teprve po roce 1978 komunistická strana odvrhla Maův „třídní boj“ a došlo k rehabilitaci neprávem stíhaných a očištění obětí.
Obdivuhodné autobiografické dílo rodiny Jung Chang bylo přeloženo do sedmatřiceti jazyků a prodalo se přes třináct milionů výtisků. Přes rozsáhlost se čte jedním dechem, mnohdy hrůzou zatajeným. Přínosná osobní zkušenost autorky připomíná na osudu tří generací rodiny tíživou minulost dramaticky zkoušené země a jejích obyvatel.
Text doplňuje obrazová příloha s černobílými fotografiemi z autorčina rodinného archivu.
V současnosti vychází druhý díl fascinujících memoárů Leťte, divoké labutě, navazující na dobu, kdy autorka Jung Chang odešla z komunistické Číny. Sleduje rychle se proměňující vlast v globální mocnost, a současně její nový život na Západě. Jung Chang tak vzdala hold své statečné matce, jež po celý život obětavě a s maximálním vypětím podporovala celou rodinu, jak vyplývá i z první části znamenitého autobiografického díla, výstižně zachycujícího dějiny a život v Číně 20. století.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář