Rok: 2025

Já třeba nemám ráda stereotyp. Zabíjí mě, ubíjí mě, bere mi energii více než fičák plný překvapení a změn.

Začíná se třeba prvního v měsíci, nebo v pondělí, nebo v den narozenin, nebo na začátku prázdnin. Začít jen tak, kdykoliv, to prostě neumím.

Nedokážu provést žádnou změnu třeba ve čtvrtek o půl páté odpoledne. Přijde mi to hrozně nesystémové.

Drobné projevy pozornosti se z našich životů rychle vytrácejí. Často jsme v zajetí pomýlené představy, že dokud sami něco nedostaneme, nemusíme nikomu nic dávat.

Slovo čas má v českém vyhledávači 212 milionů odkazů. Anglické slovo time neuvěřitelných 25 miliard odkazů.

I když svůj čas na sociálních sítích postupně omezuji a věnuji se zejména Úžasné Báře, algoritmy Facebooku pro vyhledávání reklamy cílené na uživatele, včetně mě, pracují dnem i nocí.

Zažila jsem probuzení plné úzkosti. Vypadalo to, že po domě chodí zloděj s baterkou. Na stropě běhal proužek světla.

Žít v baroku, jsem dáma vyhledávaná nejslavnějšími umělci, zvláště k portrétování vleže. Ovšem tady a teď jsem nudná a neviditelná. Netetovaná.

Radost z fyzické blízkosti platí jen v rodině a u velmi dobrých kamarádů. U cizích lidí mám kolem sebe hradbu z kamení a často tak i působím.

V mládí jsem si psala zajímavé myšlenky, citáty a verše do malého bloku, který nahradil původní památník. Co je to památník v tomto smyslu slova, to už asi mladé generaci nevysvětlím.

Asi je jen hodně málo lidí, kteří chodí rádi k zubaři. Patříte mezi ty, co se bojí? A co když se ještě přihodí něco takového, co se stalo naší Báře.

Je skvělé být takovou tou „adoptivní tetou“? Někdo o to ani nestojí, ale někteří si to užívají. Co na to naše Bára?

Dějiny jsou plné příkladů, kdy lidé překonali své fyzické možnosti nebo přežili věci k nepřežití. Válečné běsnění. Zázračná uzdravení.

Naše Bára není zrovna nadšená z pohledu do zrcadla. Proč? Přečtěte si v dnešním příspěvku, jak tento problém vyřešila.

Už se vám někdy stalo, že jste četli knihu a říkali si, že ji někdo snad napsal podle vašich myšlenek?