Listopad, měsíc sebelásky
Fejetony a zamyšlení

Listopad, měsíc sebelásky

Mnohokrát v životě jsem ověřila platnost rčení V nouzi poznáš přítele. A ještě vícekrát jsem pochopila, že spoléhat musím především sama na sebe. Že očekávání, která mám od druhých, nebudou naplněna, protože oni mají očekávání svoje vlastní.

Listopad, popadané barevné listy pod stromem.
Fejetony a zamyšlení

Něco bláznivého

Všichni sledujeme, kolik skvělých lidí z tohoto světa odchází od rozdělané práce. Je nám to líto a oplakáváme je. Ale my jsme ještě tady, a nějaký důvod to mít musí. Musíme žít i za ně a hlavně, hlavně sami za sebe.

Někdy je to trochu jinak
Čtení ke kávě

Někdy je to trochu jinak

Snažíte se svým vystupováním dokázat, že máte nárok na místo na slunci, že jste nad věcí a v pohodě. Všichni vědí, že za vámi můžou přijít se svou bolístkou třeba o půlnoci a vy s tím nemáte problém. Přitom uvnitř ve vás hlodá nejistota a pocit nedokonalosti a krásně bují stres. Pokud ano, vítejte v klubu „žen nad věcí“.

Novoroční nařízení
Čtení ke kávě

Novoroční nařízení

Moje babička si potrpěla na vánoční svátky se vším všudy. Dbala i na dodržování různých obyčejů jako házení střevícem, lodičky ze skořápek, krájení jablíček, házení slupkou z jablka, lití vosku a podobné, při nichž jsme se bavili celá rodina.

Umělý, nebo živý? Rozhodla svině
Čtení ke kávě

Umělý, nebo živý? Rozhodla svině

Tento spor kolem volby vánočního stromku probíhal v naší rodině po dobu několika let. Táta, velký milovník přírody, prosazoval stromek živý, máma, velká ochránkyně přírody, stromek umělý. Táta argumentoval vůní jehličí a dřeva, máma úklidem jehličí opadávajícího, které tahá z parket ještě na jaře.

S maminkou na Kanáry III.
Fejetony a zamyšlení

S maminkou na Kanáry III.

„Chito je dobré na vypuzení plodu,“ citovala maminka další oblíbenou tatovu hlášku, když jsem jí přinesla k bazénu tonik. Smějeme se a nejsme smutné, protože tatizna je tady svým způsobem pořád s námi.

S maminkou na Kanáry II.
Fejetony a zamyšlení

S maminkou na Kanáry II.

Chceme více zoufalosti, píše mi do komentářů k zápiskům Jarda. Jako by netušil, že on, hrdina i padouch většiny Zoufalcových zápisků z cest, je sám tím neutuchajícím zdrojem příhod. Když tu teď není, život plyne poklidně jako řeka.

Svátky dva v jednom
Čtení ke kávě

Svátky dva v jednom

To mi bylo dvanáct let a velikonoční víkend jsme tehdy trávili na chatě. Už pár dní bylo nádherné jaro. V sobotu a v neděli jsme pracovali venku, dělali jarní úklid na zahradě: vyhrabání trávníku, stříhání stromků, okopávání a pletí skalek….

Lákal by vás návrat do školy?
Čtení ke kávě

Lákal by vás návrat do školy?

Ostatně ne nadarmo se říká, že školou procházíme pořád, a maně se mi vybaví vtip, kdy otec zadumaně hledí na synovo vysvědčení a pak se s úlevou otočí na manželku: „No vida, tak tu češtinu jsem nakonec vytáhl na dvojku.”

Vojna
Čtení ke kávě

Vojna

Pro později narozené, neboť předpokládám, že na tyto stránky zavítají, uvádím nezbytné vysvětlení: ZVS neboli základní vojenská služba (lidově vojna, vopruz, pakárna a další lidová slovesnost) byla dle oficiálních dokumentů „nejčestnější povinnost každého občana naší vlasti…“

Jak už řekl klasik, štěstí je jen muška zlatá a já mám často pocit, že okolo poletuje, ale ne a ne usednout. A pak chvilku zavzpomínám a zapátrám v paměti, už vím, že jsem se mýlila, štěstí tu se mnou bylo, je a věřím, že i bude.
Fejetony a zamyšlení

Zůstat šťastni

Jak už řekl klasik, štěstí je jen muška zlatá a já mám často pocit, že okolo poletuje, ale ne a ne usednout. A pak chvilku zavzpomínám a zapátrám v paměti, už vím, že jsem se mýlila, štěstí tu se mnou bylo, je a věřím, že i bude.

Už teď je mi zima…
Čtení ke kávě

Už teď je mi zima…

Tak nám nečekaně – kdo by to taky předpokládal, takhle v polovině září – přišel podzim. Ochladilo se a to já, která mám v sobě nějaké geny jižanských předků, nemám ráda. Pravda je taková, že jsem se měla narodit trochu hodně jižněji.

Film.
Čtení ke kávě

Kino a naše rodina

Ráda chodím do kina. Je to trochu jiné, než když si pustíte film doma. A zvláště od té doby, kdy už jsou kina panoramatická, zvukově na takové úrovni, že máte dojem, že letadla prolétávají kolem diváků, a promítání ve 3D, to je něco úžasného.

Starší dáma s mobilem.
Čtení ke kávě

Chvála mobilům, i když….

Mám ráda nové věci, které nám usnadňují život. Pokud je umíte správně používat. Nedovedu si představit život bez televize. Ale knihu samozřejmě nenahradí. S nástupem počítačů jsem se setkala poměrně brzy, už na vysoké škole. A v zaměstnání jsem se s nimi sžila taky rychle. Ale pokud jsem na dovolené, užívám si oddech i od počítače.

Žena před lednicí.
Čtení ke kávě

Ledniček není nikdy dost…

Pokud se vám pokazí spotřebič, stane se tak dle zákona o záruční lhůtě vždy dva dny po jejím uplynutí. Pokud se vám pokazí ještě v termínu této lhůty, nastává situace, kdy pochopitelně nenajdete účtenku či záruční list. A pakliže tyto dokumenty máte, zhusta se stává, že na typ poruchy, která má být opravena, se záruka nevztahuje.

Plavání v bazénu.
Čtení ke kávě

Na plavání s prakem

Od malička mě voda fascinuje. Vlastně pravdu, že bez ní nemůžeme žít, jenom potvrzuji. Navíc mě provází od narození. Vedle potoka jsem vyrůstala. V okolí našeho městečka bylo několik průzračných lomů, do nichž jsme se chodili v létě koupat. Pár metrů od našeho domu zase bylo koupaliště napájené potůčkem, který pramenil nedaleko a celou dobu protékal lesy. Jeho voda se neměla vůbec možnost ohřát ani v době nejparnějšího léta a já jsem už tehdy nevědomky absolvovala kurzy otužování.

Zmije v seně
Čtení ke kávě

Z hada v lihu

Jeden pozdně prázdninový víkend jsme celá rodina trávili na chatě, za kterou byla obrovská louka, na níž toho roku vyrostla krásná tráva. Táta se těšil, že si ji naseče a nasuší a bude mít luxusní seno pro králíky na celou zimu. Jeden den ráno kosil s razancí žacího stroje, pak obracel a předsevzal si, že letošní podzimní soutěž „o nejkrásnější seno“ (též zvanou jako „seno roku“), kterou vyhlašovali každoročně ve svazu chovatelů, s přehledem vyhraje.

Německý ovčák.
Čtení ke kávě

Penzion se psem

Rok poté co jsme absolvovali neslavnou dovolenou v Dudincích, jsem zase, podporována svým mužem, na internetu hledala, kam bychom jeli tentokrát. Pravda, trochu jsem „zaspala datum“, a tak penziony v místě, kam jsme plánovali jet, byly v termínu naší dovolené již obsazené.

Dárky pod stromečkem
Čtení ke kávě

Kde jsou dárky?

Píši o době, kdy byl internet v plenkách, a pokud náhodou fungoval, často se stávalo, že nefungoval. Při vymýšlení dárku rozhodně neexistovala taková vymoženost, že si čtete stránky a ve sloupci vedle vám probíhá nabídka, které se můžete „chytit“ – protože nápad, to je to nejdůležitější. Opravdu bych se nechtěla vrátit do doby, kdy – pokud jsem už konečně něco vymyslela – druhým, často daleko složitějším úkolem bylo danou věc sehnat.

Obrázek staré televize
Fejetony a zamyšlení

Světový den televize (21. 11.)

Stala se před více než šedesáti lety nedílnou součástí mnoha domácností. Díky ní se nejen pobavíme, můžeme se i vzdělávat, je možno se s ní přít, a v neposlední řadě se lze, při některých pořadech, i pěkně naštvat. A vždycky je lepší rozzlobit se „na televizi“ než na svoje blízké nebo, nedej bože, na sebe…

Historické budíky
Čtení ke kávě

Dejme si čas

Čím jsem starší, tím je pro mě tento pojem důležitější. Vím, dá se říci v různých podobách, jako třeba: „to chce čas“, „až nastane ten správný čas“, „až budu mít čas“. Je toho mnohem více. To, o čem bych Vám dnes

Žluté javorové listy.
Střípky Úžasné Báry

Proč je dobré ignorovat listopad

Do období mé osobní psychické propasti se samozřejmě přimotalo několik jedinců, kteří vycítili mou slabost a zaútočili. Moji dceru v tomto ohledu nikdo nepředstihne, to máte marný. Ale co jsem schopna snášet doma, to v práci už ne.

Humor a láska.
Střípky Úžasné Báry

Zimní protestů čas

Tak je to zase tady. Konec stěžování si, že nemáme čas. Budeme ho mít zase o hodinu víc. Je to sice iluze, neb den zase dřív skončí, ale lidé se z různých důvodů na zimní čas těší. Já ne.

Červené listy na stromě.
Čtení ke kávě

Podzim

Je víkend, vše mám hotovo. Doma už není jen „zaklizeno“, ale opravdu uklizeno. Z kuchyně voní koláč, na terásce u kuchyně voní na stolku přede mnou káva. Můžu si sednout s knihou a odpočívat.

Žena sedí mezi barvami.
Čtení ke kávě

S barvami na tahu

Je to už spousta let, kdy jsem bydlela v suterénním bytě rodinného domu u známých mých rodičů. S jejich dcerou jsme se přátelily, chodívaly jsme spolu na zábavy a také jsme často realizovaly nejeden nápad.

Rozesmátá starší žena.
Čtení ke kávě

Babivláda

„Jedna babka, která nám organizuje život, je tak akorát, dvě už jsou příliš!“ vyjádřil trefně můj otec myšlenku, která nás, zbývající členy rodiny, provázela už několik týdnů.

Silueta muže proti nočnímu nebi.
Čtení ke kávě

Jak mému muži uletělo UFO

„To musíte vidět! Ale rychle!“ vtrhnul do obývacího pokoje můj manžel hned po příchodu domů a místo obvyklého pozdravu hned rozkazoval. Vrátil se zrovna ze školení bezpečnosti práce a požárního školení a zároveň porady firmy a ještě k tomu nějaké podnikové oslavy, která probíhala (jak jinak) v nedaleké hospodě.